THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Strety medzi analógovým a digitálnym svetom sú čoraz častejšie. A to nenarážam na mp3 kópie vinylových dosiek, ktorých sa na Rapidshare váľa stále viac, ale na vydania, ktoré v sebe kĺbia to najlepšie z oboch strán nahrávacej barikády. Komplet „Live At Roadburn 2008“ je jedným z nich. Originálna kombinácia LP platne a DVD disku uspokojí všetkých: tých, čo preferujú užívateľskú prívetivosť digitálnych nosičov aj tých, čo miesto sedenia pred televízorom radšej zavrú oči a započúvajú sa do praskajúceho vinylu.
Ťažko povedať, kto si to užije viac: „Live At Roadburn 2008“ je nahrávkou, ktorá prekračuje limity zberateľského kompletu (aj keď pôvodne vyšla v náklade 500 kusov, ktorý na všeobecné prekvapenie, ale zaslúžene, nevydržal viac ako mesiac) a rovnako čnie nad bežnými záznamami koncertov undergroundových kapiel.
Mnoho zabehnutejších formácií svoj pódiový výkon totiž zvečnilo na triedu menej kvalitnom nosiči. Tento záznam potvrdzuje, prečo je Roadburn bez preháňania mekkou fanúšikov stoner-, sludge-, drone- a ostatných experimentálnych foriem metalu či tvrdej hudby vo všeobecnosti. S takto kvalitným zvukom, schopnými kameramanmi a decentnými svetlami stačil WOLVES IN THE THRONE ROOM štandardný výkon, aby uchvátili nielen publikum na mieste v tilburgskej „nula trinástke“, ale sprostredkovane i to, ktoré ho zažíva oneskorene.
Štvorica skladieb prezentuje WITTR v dobre známej polohe, vychádzajúcej zo stopážou rozsiahlych, až ambientne monotónnych gitarových textúr, z ktorých sa príznačne vynárajú typické (euro)blackmetalové „trylkujúce“ melódie, hnané vpred neúnavými bicími Aarona Weavera. V „Cleansing“ môže chýbať hlas Jessicy Kinney, no i tak sa „vlkom“ podarilo svoj eko-blackmetal preniesť na pódium v podobe ich priaznivcom veľmi dobre známej.
„Live At Roadburn 2008“ je zároveň epitafom skupiny, ako sme ju poznali z čias „Diadem Of 12 Stars“ a „Two Hunters“. WOLVES IN THE THRONE ROOM sú tu zachytení naposledy pod starým logom a naposledy s údajne hlavnou autorskou osobnosťou Rickom Dahlenom v zostave. Jeho gitarové party prebral „roadburnský“ basák Will Lindsay, takže istá kontinuita ostala zachovaná – i tak bude na aktuálnom EP „Malevolent Grain“ a regulárnej trojke „Black Cascade“ počuť inú kapelu. O dôvod viac si „Live At Roadburn 2008“ zaobstarať. Trebárs na aktuálnom európskom turné.
Po všetkých stránkach vydarený živý záznam v exkluzívnom balení.
8,5 / 10
Aaron Weaver
- bicie
Nathan Weaver
- gitara, spev
Rick Dahlen
- gitara
Will Lindsay
- basgitara
1. Vastness & Sorrow
2. Face In A Night Time Mirror Pt.1
3. Cleansing (len na DVD)
4. I Will Lay Down My Bones Among The Rocks And Roots
Celestial Lineage (2011)
Black Cascade (2009)
Malevolent Grain (EP) (2009)
Live At Roadburn 2008 (2008)
Two Hunters (2007)
Diadem Of 12 Stars (2006)
Vydáno: 2008
Vydavatel: Roadburn Records / Burning World Records
Produkce: mix a mastering Marcel van de Vondervoort
Studio: Nahraté naživo na festivale Roadburn 2008, 19. apríla 2008
Prvé vydanie 150 kusov na zlatom vinyle s plagátom, 150 ks na žltom vinyle, 200 ks na červenom vinyle. Dotlač 500 ks na čiernom vinyle.
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.